Dark Wave Deco

Pod současným projektem Daniela Vlčka se vine příběh o nejikoničtějším motivu pilulek Extáze – logu Mitsubishi a asociacemi, které vyvolává. Tragický příběh jejího velkovýrobce, nizozemce Gunthera Ashcrofta, který je v ranných 90. letech masově vyráběl a distribuoval na většinu tanečních parketů západní Evropy vypráví o jisté znouzectnosti, kdy Ashcroft na pilulky otisknul logo své dodávky, ve které je začínal vyrábět. Tento příběh však jakoby nestačí. To, co nabízí mnohem zajímavější, až podvědomý způsob čtení je vztah mezi automobilem a syntetickou drogou jako vynálezy, které oba přivolávají závrať. Automobil svojí rychlostí, Extáze jednak svým rozostřením hranic ega, jednak strojovou repetitivností klubové hudby a Rave kultury, s níchž jenejniterněji spjata. Motiv automobilového loga na droze tak dostává jistý nádech futurismu ranného 20. století a jeho opojením rychlostí a hlukem. Novější pojetí oddánvání se nelidskému, strojovému a umělému je patrné v cyberpunku a deliriózních textech temného prince Akceleracionismu, Nicka Landa, který též po většinu své akademické dráhy na Warwické univerzitě bral amfetaminy, tedy “frčel na speedu”. V jistém smyslu by se dalo o vztahu těchto fenoménů k člověku mluvit o vnějším autu a vnitřním autu.
Pásová výroba taktéž připomíná Techno a do jisté míry není náhodou, že domovinou chladného a repetitivního Techna je Detroit, který je též domovinou prvních automobilů. Právě v Detroitu dlouho působila automobilka Ford, která zaměstnávala většinu města a umožňovala mu prosperitu a status páteře amerického průmyslu. Nelidská přesnost stroje, společně s libidinálními podtóny raveového oddání se strojovosti je společným znakem tvorby Daniela Vlčka. Tato infuze strojovostí se projevuje jednak na rovině malířského procesu – repetice kruhovohého motivu a moire optického efektu překrývání vrstev souběžných linií a využití technologie art protis, jednak na rovině materiálu. Daniel Vlček do svých barev přidává saze, jež se též přidávají do pneumatik a do art protisového koberce jsou použity odřezky textilií z továrny na potahy sedaček automobilů. Jeho tvorba je tedy těmito materiály a substancemi jakoby intoxikována. I třetí, nejzřejmější rovina této výstavy je spjata se strojovostí a rytmem – a to volbou ikon a symbolů. Zde se kromě zakrytého motivu pilulek Mitsubishi střetáváme s nástěnným kobercem, pokrytým sérií půlměsíců, automaticky asociujících pohyb a rytmus.
Jozef Mrva ml.