tar.into

tar.into ve své práci reflektuje lidskou interakci s objekty, v rámci které na sebe obě strany vzájemně působí. Nalezené předměty zpracovává do nových rovin skrze vrstvy, ve kterých je zapuštěno tajemství, skrytě proměňující význam věcí a navádějící k jeho nemožnému rozšifrování. Každodenní prchavost konstruující naší realitu se tak stává posvátným řádem, ve kterém člověkem používané předměty slouží jako klíče k pochopení interakce s hmotou a k rozpoznání jejího symbolického významu. Nemožnost úplného vnímání je tak v jeho práci zhmotněnou zvědavostí: přáním prohlédnout skrz nebo alespoň o jednu vrstvu hlouběji.