Mater Urbium
Idea projektu je poznat místní obyvatele, klepat na jejich dveře, diskutovat a ptát se, zda mi nevěnují předmět, který už nepotřebují, fragment jejich domovů, jejich příběhů. Podle mého názoru má každé město svou vlastní ikonografii, jedinečnost, která se odráží ve způsobu života jeho obyvatel. Potom, co jsem tento projekt přetáhla do Francie, do Caen, rozvíjím tuto ideu zde v České republice, abych pochopila identitu této země skrz předměty, skrz rébus, který mi jejich vlastník zanechal. Participací obyvatel na procesu tvorby chci vztáhnout jejich pozornost na to, čeho se dopouštějí, a možná také na jejich zvědavost po tom, co se s jejich předměty stane.
Shromážděné předměty se stávají látkou tvorby, z níž vznikají sochy a instalace v souvislosti s fotografickou knihou, kterou jsem vyrobila s pomocí fragmentů města. Rozvržení knihy promýšlím během toho, co umísťuji předměty do prostoru. Dvojrozměrný povrch a trojrozměrnost si hrají s bílými plochami, přičemž zdůrazňují redakci, totožnost, recyklaci a apropriaci tam, kde kolektivní a individuální příběhy vedou dialog. čtvrť Bubahof (Strašnice, Praha 10)
souběžně s mou rezidencí v Meetfactory.
Amalia Vargas