Holy Matter

Výstava “Holy Matter”, je díky propojení myšlenek, konceptů, objektů a obrazů několika autorů, metaforou živé/vibrující hmoty. Hmota, na kterou odkazuje, se však v žádném případě neomezuje na živočichy. Show zkoumá vztahy mezi tělem a materiálem, který ho tvoří a determinuje zároveň. Může to být právě vibrující hmota, se kterou když budeme rezonovat, vnímat a zakoušet jí rozdílně, než jak je vnímána její sekulární podstata, navede nás k hlubšímu poznání života?

Jak opravdu vypadá hmotný svět? Tato otázka provází celou ontologickou tradici filozofických úvah, založenou na logice poznání skrze lidské vnímání.

Prý pouze Ti, kteří jsou trénováni k vidění, mohou zahlédnout za přírodou, věcmi, či čistou matérií její božskou/svatou podstatu. Védské spisy které vznikly okolo roku 1 500 př. n. a lze je považovat za nejstarší kořeny hinduismu a navazujícího buddhismu, popisují hmotu jako vibraci. Vznik světa přičítají zvuku – slovu, které rozhýbalo hmotu. Veškerou hmotu tedy spisy popisují jako svatou v jakékoli podobě, a slovo jako posvátný nástroj k jejímu utváření. Oproti tomu mladší západoevropská filozofie založená na Platónské tradici, klade alétheia pod úroveň idéa a ustavuje převahu jsoucna nad bytím. Evropská tradice pak hmotný svět spíše odsuzuje a vzhlíží k jsoucnu, či božímu království. Ojedinělá se pak v našem regionu zdá být ochota středověkých křesťanů (Porýní 12. století) přijmout hmotný svět – jeho stromy, květiny, vinnou révu, jeho červy a vlky za rovnocennou člověku, ne-li přímo samotné boží podstatě. Jejich pojetí světa spočívalo v tom, že Bůh stvořil svět podruhé, když se narodil Kristus. V tomto druhém aktu stvoření byl Bůh vnímán jako přítomný ve fyzickém světě, čímž se hmota stala opět svatou. 

Tradiční západní filosofie od osvícenství až po současnost se odvíjí v duchu humanismu a poznání omezeného lidskou perspektivou. Zřejmý je v té době prospěšný morální imperativ, odlišovat lidské bytosti od věcí. Lidstvo před několika sty lety z větší části zotročeno a i lidské tělo bylo v posledních dekádách, vytěženo, normalizováno, sexualizováno a jinak utvářeno, díky rozličným politickým technikám a podléhá tak podmíněným kulturním formám, které se těžko redefinují. 

Stejně jako role ve společnosti, mají ale i věci tendenci se jednou za čas vymaňovat ze svých stávajících kontextů. Současné filozofické tendence, které můžeme popsat jako spekulativní materialismus naopak vybízejí vydat se za hranice lidského těla. 

Jednoduchou paralelou je například počítačová hra Everything, kde můžete být v podstatě vším, měníte pouze tělo a perspektivu. V makroskopické úrovni vesmíru můžete být galaxií, černou dírou, planetou, jejím kontinentem nebo jejím obyvatelem. Můžete být tělem živočicha, bakterií, nebo jednou z buněk. Posloupnost nám znázorňuje nejasnou hranici, kde končí lidské tělo a kde začíná hmotna. 

Proto se ptáme, může být hmota živoucí, je homta vybrující a mohou nás ovlivnit její resonce? Jane Bennet dochází v rámci její teorie o politice věcí k uvažování o jejich vitalitě a uvádí příklad o působení minerálů na vývoj živočichů a člověka z dlouhodobé evoluční perspektivy. “Kde se vzaly naše kosti? Měkké tkáně suveréně vládly světu až do doby před pěti miliardami let. V tomto časovém bodě  některé shluky této hmoty-energie, jenž umožnily vznik života, podstoupily náhlou mineralizaci a vytvořily materiál pro konstrukci živých bytostí: kost. Šlo tedy o kreativní sílu – vitalitu, díky níž došlo k utváření kostí.” Možná se takový výklad zdá být polidštěný a touha vidět vitalitu věcí může působit vágně a umění akcentující objektově orientovanou ontologii naivně. Předností takového přemýšlení ale je, že se distancuje od nesvobod, politiky identit, konzumního materialismu, těžby planety.

Nejsme odděleni od světa, přesto že to naše ego a tělesná schránka naznačují. My jsme svět, zve vás Watts ke ke hře podle pravidel videohry Everythink. Všechny věci na této zemi koexistují v chaotické harmonii (“monohosti v mnohosti” Alain  Badieu), v níž by jedna věc bez druhé neexistovala. Filozofie Alana Wattse je uklidňující ve světě, který se cítí stále více rozdělený politikou, náboženstvím a zemí původu. Všichni jsme propojeni, a to nejen se svými bližními, ale i s hlínou pod nohama a mraky nad hlavou.

Zdroje: 

Holy Matter, Changing Perceptions of the Material World in Late Medieval Christianity Ritchey Sara, 2020

Vibrant Matter: A Political Ecology of Things (a John Hope Franklin Center Book) Paperback – January 4, 2010​​, Jane Bennett