Prekursor

První vernisáž bude 6.prosince od 17:00 – 21:00

Výstava bude otevřená každý den od 7. do 10. prosince v čase od 14:00 do 18:00 a každý den bude zakončen vernisáží.

Prekursor
Isabela Grosseová a Jesper Alvær

Prekurzor (Úvahy o neúplných předmětech jako zážitek, který teprve příjde)

Tato výstava je pátou případovou studií v rámci většího výzkumného projektu. Výzkum je disertační prací zpracovávanou na AVU a má název Shortcomings. Současná výstava v galerii Berlínskej Model – Prekurzor,ideálně plní funkci přípravy diváků na něco dalšího co přijde později. Vzhledem ke krátké době trvání této výstavy je každý den výstavy zakončen vernisáží. Zároveň bude v galerii instalovaná série grafik, které jsou průběžným výsledkem anonymního workshopu Graphic Unconscious (2018-2023), a které budou plnit estetickou funkci na stěnách galerie. Nová práce se kterou se diváci a divačky v galerii setkají je situací, odehrávající se jako několik performancí, osobních setkání.
Tématem setkání bude rozkrýt podstatu představené skupiny uměleckých děl. Situace bude mít za cíl připravit diváky a divačky na opožděný zážitek iniciovaný těmito konkrétními díly. Tento zážitek, ale přijde až po čase.

Isabela Grosseová a Jesper Alvaer již dříve spolupracovali na řadě předchozích výstav a projektů, často se zabývali samotným formátem výstav současného umění a Prekurzor je dalším příkladem podobného přístupu. Většina výstav připravených Isabelou Grosseovou a Jesperem Alvaerem vzešla z postfordistické ekonomiky, ve které se spotřeba a výroba prolíná.Prostřednictvím fází přípravných workshopů a různých předepsaných pravidel a itinerářů, které naznačují, jak je divákům a divačkám umožněno vstupovat a pohybovat se ve výstavě, se Isabela Grosseová a Jesper Alvaer pokoušejí zasáhnout proti komodifikaci kreativity a tomu jak tato komodifikace znemožňuje představivost. Toto činí s cílem a v naději, že „probudí k životu vrozené lidské schopnosti tvorby a kontemplace.“

Na jedné straně se tato komodifikace týká zvyšující se poptávky po „kreativních“ dovednostech na trhu v neuměleckých formách práce. Ale na druhou stranu to platí i pro tradiční způsoby vystavování. Tato komodifikace a kontrola představivosti funguje nejen pro naplnění smyslu produkce umění pro trh, ale také v procesu plánování a vymezení uměleckého výzkumu a dělání výstav, což často znamená, že umělec/kyně musí již na začátku výzkumu předvídat průběh i konec iniciovaných tvůrčích procesů. Tak je v důsledku tvůrčí kreativní prostor, který který by se dílo mohlo snažit vytvořit, znemožněn.

Stejný model obecně platí pro to, jak instituce vymezují své výstavy a to jak do nich mohou vstoupit diváci a divačky. Diváci a divačky dostávají již při vstupu do výstavy zamýšlený koncept nebo interpretaci díla, tedy ještě předtím, než ho sami zažijí. Isabela Grosseová a Jesper Alvaer se snaží vychýlit tradiční principy vystavování a divácké zkušenosti tím, že okupují otevřené trhliny systému estetickým zážitkem, aby znovu aktivovali schopnosti diváků a divaček představovat si, tvořit a artikulovat.

Mezi předchozí čtyři případové studie z této série výzkumných výstav patří: 2020 – Výstava jako Alibi (Exhibition as Alibi), Galerie Display, Praha, 2020 – Diváci bez uměleckého díla (Audience without artwork) Bienále: Matter of Art, Tranzit.cz, Praha, 2019 – Ná-, ná-, ná-, ná, ná-hled / Diváci jako první (Pre-pre-pre-pre-pre-view / Audience first) – galerie sam83, Česká Bříza, 2018 – Divák má cenu / Skupina Angažovaných Diváků (Audience has a Value / Group of Engaged Audience), intervence do výstavy, Galerie TIC, Brno